Ludmila Vaňková

Česká prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou

Vlastním jménem Paukertová. Narodila se jako druhá dcera do pražské rodiny vrchního ředitele Národní banky JUDr. Václava Vaňka (popraven gestapem roku 1942). Vystudovala sociologii a psychologii na Universitě Karlově. Roku 1948 byla z FF UK z politických důvodů vyloučena (členkou Národní sociální strany), a doktorát dokončila až po více než dvaceti letech.

Měla vřelý vztah k divadlu. Po absolvování reformního reálného dívčího gymnázia roku 1945 studovala Pražskou konzervatoř, kterou však nedokončila. Později se neúspěšně hlásila na DAMU, nadále však působila v ochotnickém divadle. Jejím spisovatelským debutem se stala divadelní hra Princezna a šašek, kterou publikovala roku 1954 v časopise Divadlo.

Nejprve pracovala jako sekretářka v různých nakladatelstvích; Evropský literární klub, Československý spisovatel, a později v redakci časopisů Nový život a Divadlo. V letech 1964–1972 byla redaktorkou nakladatelství Albatros. Roku 1968 vstoupila do KSČ, ale následujícího roku ze strany vystoupila. V letech 1973 až 1977 tak pracovala jako výhybkářka v železniční stanici Karlštejn. V letech 1968–1969 publikovala v časopise Tvář úryvky z díla Skrytý život Salvatora Dalího, které začala překládat na žádost někdejších avantgardních výtvarníků ze skupiny Devětsil.

V redakci Československého spisovatele se seznámila se svým budoucím manželem, výtvarníkem Josefem Paukertem. Po roce 1990 byla členkou městského zastupitelstva v Řevnicích.


Narazili jste na problém?

* položky označené hvězdičkou jsou povinné.

* * *