Ismail Kadare

Ismail, nejvýznamnější albánský spisovatel žijící od roku 1990 ve Francii, se narodil roku 1936 ve starobylém městě Ďirokastra. Jeho románovou prvotinou je dílo Generál mrtvé armády (1963, č. 1990); v něm zpracoval téma boje Albánců proti italským vojskům. Oficiální kritika román přijala chladně, autor proto dílo přepracoval. Překlad do francouzštiny mu vzápětí otevřel cestu do evropského literárního prostoru. V jiných dílech pak akcentuje politickou rovinu: román Velká zima (1977) se týká roztržky Albánie se Sovětským svazem, Koncert na konci zimy (1988) řeší situaci mezi Albánií a Čínou. Orwellovské téma využil např. v próze Pracovník paláce snů (1981), kde popisuje činnost fiktivní instituce, jejímž úkolem je zkoumat sny obyvatel. Tento román, podobně jako několik dalších, byl v Albánii zakázán a mohl vyjít až po několika letech. O metodách tajné policie psal Kadare (již bez alegorií či skrytých významů) v knize Život, hra a smrt Lula Mazreka (2002). Poznámky ke svému životu a tvorbě shrnul v Pozvání do spisovatelovy pracovny (1990).

Díla Ismaila Kadareho byla přeložena do 45 jazyků. Autor byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a v roce 2005 obdržel poprvé udílenou Man Booker International Prize.


Narazili jste na problém?

* položky označené hvězdičkou jsou povinné.

* * *