Émile Zola

(* 2. dubna 1840 – 29. září 1902)

byl francouzský dramatik, spisovatel a literární kritik, označovaný za jednoho z nejvýznamnějších představitelů naturalismu.

Po neúspěšném studiu pracoval na celnici, v docích a nakonec odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde se obklopil mladými romanopisci, kterým se říkalo – medanská skupina.

Émil Zola se velkou měrou zasloužil o liberalizaci politického života ve Francii, angažoval se v Dreyfusově aféře, kde hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Zaslal otevřený dopis prezidentu republiky s názvem „Žaluji“, za který byl Zola následně odsouzen do vězení, a jeden rok strávil v anglickém exilu.

Spisovatel zemřel na otravu oxidem uhelnatým. Spekulovalo se o záměrném ucpání komínu, přesto cizí vina nebyla nikdy prokázána.

Émil Zola proslul svou sérií 20 románů Rougon-Macquartové (Štvanice, Zabiják, Nana, Lístek lásky ….) a mnoha samostatnými povídkami a eseji.


Narazili jste na problém?

* položky označené hvězdičkou jsou povinné.

* * *